Pěstování sloupovitých meruněk

PĚSTOVÁNÍ SLOUPOVÝCH MERUŇEK

Meruňky jako snad jediný druh ovoce není dostatečně dostupný na našem trhu. Přestože jsou známy odrůdy s dobou zralosti zhruba od 20. června až do konce srpna, popř. do konce září, kvalitní plody je možné zakoupit pouze v krátkém časovém úseku. Z těchto důvodů stoupá poptávka po kvalitních, odolných odrůdách meruněk k vlastní produkci plodů. Pěstováním sloupovitých meruněk se nabízí mnoha pěstitelům jednodušší způsob pěstování a malé ploše pěstovat více odrůd s delší dobou dozrávání. Před uvedením na trh odrůdy a podnože několik let testujeme v podmínkách Lipníku nad Bečvou na dvou lokalitách asi 230 m n. mořem a 250m n. mořem. Přesto pěstování meruněk je a bude obtížnější, především v okrajových oblastech, než pěstování jiného druhu ovoce. Ze zahraničí přicházejí nové, odolnější odrůdy, které jsou velmi nadějné především, co se týče odolnosti proti pozdním jarním mrazíkům. Cena licencí však dosahuje 2- 4 EUR za prodaný stromek, což značně prodražuje cenu konečného stromku. Je třeba si však uvědomit, že cena licence je kolem 2-4 kg plodů, která se vrátí často již prvním rokem. Zaplacením licenčních poplatků se šlechtitelům vrátí náklady na šlechtění.

Pěstování začíná zakoupením stromku. U meruněk je obzvláště důležité, aby letorosty byly dostatečně vyzrálé, to by měla být dostatečná záruka, že při silnějších mrazech větve nenamrznou, nebo nezmrzne celý stromek. Nedoporučujeme kupovat prostokořené (vyorané) stromky dříve jak koncem října. Doporučujeme proto podzimní nákup stromků, nebo brzy na jaře pokud je půda již rozmrzlá. Pozdní jarní nákup stromků, to je v době, kdy venku meruňky kvetou, nebo jsou po odkvětu, je rizikové z důvodů poškození nebo neujmutí stromků. Kontejnerované stromky je možné sázet běhen vegetace, téměř kdykoliv, tím se prodlouží výrazně možnosti pořídit si na zahrádku meruňku. Na jaře rovněž hrozí vznik mrazových desek na kmínku, hlavně při nákupu a převozu stromků no vyšší nadmořské výšky, kde zpravidla vegetace začíná později a mrazy hrozí déle. Proto je nutné se maximálně řídit pokyny prodejce.                                                                                                                              

Po zakoupení stromku zkontrolujeme pečlivě stromek, zastřihneme silnější kořeny, které můžou být po vyorání poškozené. Zkontrolujeme kmínek a větvičky, odstřihneme poškozené a nalomené větvičky, pokud jsou boční větve delší, je nutné je zakrátit na 15-20 cm. Všechny rány je nutné pečlivě zamazat stromovým balzámem, nebo přípravkem Pelacol. Prostokořené stromky namočíme na min 12 hodin do vody, aby stromek natáhl vodu. U kontejnerovaných stromků se toto opatření netýká! Meruňky potřebují slunečnou chráněnou polohu, nedoporučujeme sadit blízko zdí domů, kde dochází k akumulaci tepla a urychlení vegetace na jaře s nebezpečím poškození pozdními mrazy. Vykopeme jámu o průměru 30-50 cm, může být i větší, zeminu namícháme z dílu 1/3 kompostu, 1/3 dobrý rašelinový substrát a 1/3 ornice. Sadí se na úroveň, jak rostl ve školce, max. 5cm nad kořeny. Především u velmi zakrslých podnoží je důležité, aby byla podnož co nejvíce nad zemí. Při utopení stromku hrozí, že stromek může uhynout na uhnití kořenového krčku. Při zasázení tak hluboko, že podnož není vidět, hrozí zakořenění naštěpované odrůdy, tím se úplně eliminuje vliv podnože na vzrůst stromku. Vzdálenost stromků volíme 1-1,2 m od sebe. Stromek po zasázení dostatečně zalijeme, na podzim zpravidla už další zálivku neaplikujeme, na jaře potom zaléváme velmi opatrně. Pokud stromek vyraší a následně začne vadnout, půda je dostatečně vlhká, většinou je závada právě v přelití. Stromky jsou zapěstované na terminální výhon, během vegetace je nutné boční větvičky, které narostou více jak 20 až 30 cm, zaštípnout. V případě, že se takto zaštípnutá větev dále rozvětví, postup opakujeme. Postupným tvarováním vznikne stromek o průměru 60-80 cm(max. šíře 1 m) a výšky 2,5 až 3metry. Velmi častou chybou je u pěstování sloupovitých tvarů je nechat narůst větev do délky 80-100 cm a pak se ptát co s tím? Tady je nutno napravit to, co se zanedbalo během vegetace a větev zastřihnout. V pozdějších letech se boční větve zakracují tak, aby se vytvořily nové plodonosné větve. Takto zapěstované stromky, se dobře ošetřují postřiky, snadno se sklízí a v případě potřeby se dají ochránit před jarními mrazíky netkanou textilií, popřípadě jiným materiálem.

Hnojení a ošetřování: Mnoho lidí má snahu úplně vyřadit minerální hnojiva, ale bez dobré výživy není kvalitní úroda. Velmi dobré, mnohaleté zkušenosti máme s hnojivem Hydrokomplex (nově označován jako Jaramilakomplex). Tyto hnojiva dodají základní živiny a stopové prvky nutné pro správný růst stromků. Hnojí se na začátku vegetace po rozmrznutí půdy, dávkovaní je většinou na obalech hnojiv. Počátkem června dáme druhou dávku hnojiva v poloviční výši, tak zajistíme čerstvé živiny na období vyzrávání plodů. Vhodné je i hnojení dobrým kompostem rovněž v jarním období, během vegetace je vhodné mulčovat posekanou trávu kolem stromků. Zabrání se růstu plevelů, sníží se odpar vody z půdy a vlivem působení žížal se zapracovává humus do půdy. Zkušení pěstitelé používají i kapalná hnojiva, především od srpna aplikací draselných hnojiv (KRISTALON) na lepší vyzrávání pletiv. Toto výše uvedené doporučení je orientační, pokud mají pěstitelé dobré zkušenosti s jinými variantami hnojení, není nutné je měnit.

Chemické ošetření: Pěstování meruněk se bez chemie neobejde, snažíme se tyto postřiky minimalizovat na nejnutnější míru. Všechny odrůdy meruněk je nutné v jarním období stříkat proti monilióze přípravkem Horizon nebo Talent, dle návodu na příbalovém letáku. Bez tohoto základního úkonu nelze dlouhodobě meruňky pěstovat. Bez postřiku dochází k prosychání konečků větviček, později celých větví a strom zpravidla do 5 let odumírá. Infekce houby monilinia laxa se dostává do stromku v době květu, květy jsou jako spálené mrazem, infekce se dále šíří do celého stromu. Náchylnost odrůd k této chorobě je různá, ale zcela odolná není zatím žádná známa. Doporučujeme uvedenými přípravky ošetřit i nasázené stromky v prvním roce, přestože nekvetou. Postřik musí být proveden v době květu jiných meruněk v dané lokalitě. Dozrávající plody často napadá stejná houba, vytváří charakteristická spirály konidií, plody hnijí a později mumifikují. Prevence je ve sběru všech napadených a mumifikovaných plodů jako zdroji infekce. V případě příznivého počasí k rozvoji hub je nutný preventivní postřik přípravkem Horizon (ochranná lhůta 14 dní) nebo při akutním rozvoji houby přípravek Teldor (ochranná lhůta 3 dny). Koncem října, nebo počátkem listopadu po opadu listí je vhodný postřik měďnatými přípravky (Champion, Kocide, Kuprikol) jako desinfekce stromu. Zabrání se vstupu hub a infekce bakterií do stromku v místě, kde řapík listu přiléhal k větvičce. Tento preventivní postřik se doporučuje i na jaře těsně před rašením.

Kvetení a plodnost: Stromky kvetou většinou následující rok po výsadbě, někdy výjimečně již prvním rokem. Důležité je zapěstovat stromek, tak aby byl připraven na plodnost. Plodů necháváme jen tolik, aby je stromek uživil, plody nebyly drobné a nedocházelo k vysilování stromku. Obecně platí, že se plody nechávají na šířku dlaně, jinak se vše vyštípne v době velikosti plůdků kolem 1 cm. Tímto nekompromisním úkonem zajistíme kvalitní a velké a zdravé plody. Někdy se uvádí, že je potřeba 7-10 listů na uživení 1 plodu. Kvalita a velikost plodů je ovlivněna i závlahou především v době sucha, je však nutné dodržovat, aby kořeny nebyly trvale přemokřeny.

Postupně budeme na našich stránkách uveřejňovat, jak fotky, tak i videosekvence z pěstování sloupovitých meruněk.

 

Záznamy nebyly nalezeny.