Šlechtění převislých odrůd jabloní

Šlechtění převislých odrůd jabloní -  celé generace zahradníků a pěstitelů ohýbaly větve dolů s cílem vyšší plodnosti. Je obecně známo, že větve vodorovně rostoucí, nebo větve sklánějící se dolů mají větší násadu květů jak kolmo rostoucí větve. Souvisí to s obsahem a poměrem hormonů v rostlinných pletivech a s možností je ohýbáním větví ovlivňovat. U okrasných drobnoplodých jabloní je známo několik odrůd. Před několika mne lety zaujala údajně ukrajinská odrůda s větvemi převislými až téměř k zemi, ale s velkými nic moc kvalitními plody. Stromky jsou při pěstování vedeny na terminální výhon podobně jako sloupcovité jabloně, po celé délce kmene vyrůstají větve, které se ohýbají směrem dolů. Stromky nepřerůstají, dají se velmi jednoduše tvarovat a udržovat v požadované výšce. Správným řezem nedochází ani k výraznému zastínění nižších pater. Stromky se dají pěstovat jak v řadách na úzko, tak solitérně kdy je možné řezem umožnit stromku širšího tvaru, který působí na zahradě i okrasně. V současné době máme několik hybridů v první generaci s cílem udržet v další generaci převislý růst a výrazně zlepšit kvalitu plodů. Zda se tato zajímavá varianta pěstování na našich, popřípadě zahraničních zahradách uchytí, či nikoliv, ukáže až čas. V každém případě u jiných druhů ovoce je to velmi aktuální téma, protože stromky nedorůstají tak výrazných rozměrů jako klasické odrůdy. 

Kombinaci křížení sloupcovitých odrůd a převislé odrůdy by mohly vzniknout ,,sloupcovitě převislé“ hybridy. Většina odrůd sloupcovitých jabloní vytváří v pozdějších letech více terminálů, které se musejí upravovat, jinak vytvářejí husté vysoké ,,topoly“. Pokud by boční větve rostly vodorovně, nebo dokonce převisle, byly by to velmi výrazná úspora řezu. První výsledky ukazují, že by to nemusel být až tak nereálný požadavek.

 

Záznamy nebyly nalezeny.