SLOUPCOVITOST A SLOUPOVITOST

SLOUPCOVITOST, SLOUPOVITOST, SLOUPKOVITOST a jiné výrazy.

Je to jen slovíčkaření nebo je potřeba tyto výrazy nějak rozlišovat? Každá zahradnická firma používá ve své reklamě své zavedené reklamní slogany, ale jak se v tom mají zákazníci vyznat? Časté telefonáty, e-maily a písemné dotazy svědčí o tom, že v tom má řadový zahrádkář lidově řečeno "hokej“. Jak to tedy rozlišujeme u nás v Lipníku?

SLOUPCOVITÉ JABLONĚ, SLOUPCOVITOST

Zhruba před 10 lety mne na zahradnickém veletrhu zaujaly columnární jabloně německého šlechtitele prof. Jakoba z Geisenheimeru. Přestože nabídka podobných jabloní na našem trhu byla, žádný valný úspěch nezaznamenaly. Jako zahrádkářského nadšence pro vše nové mne napadla myšlenka, nabídnout tyto nové odrůdy jabloní široké zahrádkářské veřejnosti. Dostali jsme možnost k propagaci těchto odrůd použít originálních, počítačem nijak neupravovaných fotek, výměnou za dodržení podmínek vzhledu reklamních etiket a textu k jednotlivým odrůdám ze strany německých majitelů odrůd. Zde však nastala otázka, jak vlastně česky, přesně, tyto jabloně pojmenovat? Odborné prameny používaly výraz columnární a nebo "sloupcovité", kdežto zahraniční firmy v reklamě používaly výraz "sloupové".  V tomto období bylo toto slovní spojení po zadání slova "sloupcovité jabloně" v internetových vyhledavačích neznámým pojmem. Přesto jsme se rozhodli v následující úspěšné reklamě používat označení  sloupcovité jabloně a to z těchto důvodů:

- jak už jsem výše uvedl odborné prameny, z kterých jsem čerpal, používají pro označení  columnárních odrůd jabloní výraz sloupcovité, popřípadě zakrsle sloupcovité. Tato vlastnost, kdy stromek roste převážně jedním terminálním výhonem, na kterém se postupně vytváří boční obrost a krátké plodonosné větve. Celkově má stromek, bez nějaké větší úpravy řezem, v plné dospělosti (8-10 let) vzhled topolu, to znamená, úzký vysoký vzrůst, bez rozložité koruny (viz foto). Dalším znakem těchto odrůd je vytváření velkého množství již zmíněného plodonosného obrostu, který dává těmto odrůdám několikanásobně vyšší výnos z hektaru proti klasickým odrůdám jabloní. Tato vlastnost je našlechtěna, je výsledkem dlouhodobé šlechtitelské práce.

- druhým, snad ještě důležitějším důvodem bylo odlišit se v názvosloví od jiných ovocných druhů, které nemají tuto vlastnost našlechtěnou, ale pouze řezem a dalšími zásahy či postupy, se dají pěstovat do takzvaných sloupových tvarů. Bez těchto zásahů vyrostou totiž úplně normální stromy. Velikostně jsou ovlivněné pouze podnoží a habitem odrůdy. Považuji pro zákazníky za důležité, aby tyto dva, na pracnost naprosto rozdílné typy ovocných stromků měly i odlišné označení slovní. Proto pro ovocné stromky odrůd, kde není našlechtěný columnární  gen používáme obchodní výraz sloupovité, popř. sloupové. Takto to označujeme u nás v zahradnictví.

Pokusím se na několika příkladech různých ovocných druhů potvrdit správnost, jak ovocné stromky označujeme.

Sloupové angrešty, rybízy - nejvíce názorný přiklad  rozdílu, který uvádím, je právě v angreštu. Angrešty a ani rybízy nikdy samy nenarostou do sloupu. Většinou se jedná o klasické odrůdy naroubované na klasické podnoži. Nikdy nenarostou samy, je to otázka několika let práce. Vyštipováním bočních větviček a vyvazováním terminálního výhonu do výšky 180-200 cm docílíme uvedeného sloupovitého tvaru. Odměnou bude dobře osluněný sloup plný zdravého ovoce. U klasického angreštového „deštníku“ dochází totiž často k přehuštění, plody jsou málo osluněné, drží se zde dlouho vlhkost, trpí houbovými chorobami, listy mají málo světla. Nevýhoda je v pracnosti pro pěstitele a ve vysoké ceně již takto tvarovaných stromků. Prodej takových to stromků připravujeme.

Sloupovité třešně - udržet a natvarovat třešně do malých sloupových tvarů je možné pouze za použití velmi zakrslých podnoží. Nevýhodou je poměrně vysoká cena takto zakrslých podnoži, které stromek výrazně prodraží. Tyto podnože udrží i v dospělosti stromek do výšky pouze 2,5-3,5 m. Stromky musí být již ze školky pěstovány na terminál (špičák), v prvním roce často nevyraší všechny očka a vyholují, v pozdějších letech se stromek snaží „prázdná místa zaplnit“. Větve, které rostou je potřeba zakracovat během celé vegetace na délku max. 20-30 cm, nejdůležitější je to v průběhu května a června. V pozdějších letech po nástupu plodnosti se intenzita růstu zmenšuje. Stromky potřebují  dostatečnou výživu jinak plody zdrobňují. Takto pěstujeme třešně již 5 sezónu a zapěstované stromky je možné zhlédnout v naší prodejně v Lipníku nad Bečvou. Aby takovéto pěstování třešní bylo úspěšné, připravujeme ještě jeden „fígl“, který budeme později prezentovat. Pro sezónu připravujeme min. 5 odrůd sloupových třešní.

Sloupovité hrušně - tady je možné dvou variant. Z klasických odrůd jsme pro zákazníky vybrali úzko rostoucí odrůdu Dekora (v některých pramenech je tato odrůda uváděna jako polozakrslá). Podmínkou je opět zakrslá podnož. V našem obchodě je možné shlédnout 4 roky starý stromek s pěknou násadou plodů. V krajním případě je možné na sloupovité pěstování použít i jiné odrůdy ze sortimentu, ale vždy pouze na zakrslé podnoži. Je třeba počítat se silným řezem, aby bylo uvedeného tvaru dosáhnuto. Odrůda Decora je dostupná v naší prodejně.

Druhou variantou je pěstování zakrslé hrušně na klasické podnoži. V loňském roce se na trhu objevila odrůda zakrslé hrušně ze zahraničí, v současné době ji testujeme. Pokud bude tato odrůda (nebo odrůdy) dobrá, uvedeme ji na trh. Podobně jako u angreštu, zapěstování plodného stromku ze zakrslé odrůdy je otázkou několika let. 

Sloupovité švestky - udržet klasické odrůdy švestek je velmi pracné, švestky velmi intenzivně rostou a potřeba zakracování výhonů je nutná téměř po celou vegetaci. Myslím si, že většina zahrádkářů by s tím měla značné problémy a většina to vzdá a nechá vyrůst klasický strom. Aspoň takovéto poznatky máme od zákazníků. Vylučuji  takto pěstovat na podnoži myrobalán, která je dost častá podnož pro její nízkou cenu. V současné době testujeme i zakrslé podnože a některé klasické odrůdy švestek, ale na trh je uvedeme až po pořádném otestování, tak aby zákazníci byli spokojeni.

Sloupovité meruňky- podobně jako u švestek, klasické odrůdy meruněk na klasických podnožích udržet na nízkém tvaru na malých zahrádkách je téměř nemožné. Meruňky mají silné a dlouhé přírůstky. Samozřejmě i zde provádíme pokusy a testování. Jednu odrůdu připravujeme již od letošního podzimu v omezeném množství. Další dvě velmi nadějné odrůdy by měly být od podzimu 2014. Proces uznaní odrůdy, právní ochrany a namnoženi dostatečného množství stromků je proces dlouhodobý.

Sloupovité broskve, nektarinky - bujný růst těchto druhů vylučuje snadné jednoduché tvarování do malých úzkých tvarů. Řešením je pěstování zakrslých nektarinek a broskví na terminál. Na trhu jsou odrůdy průměrné kvality a při velmi malých přírůstkách za rok je vypěstování slušně plodícího stromku na několik let.

Doufám, že ve výše uvedeném textu je dostatečně vysvětlena problematika sloupcovitých a sloupovitých stromků. Nevylučuji, že některé zahraniční firmy a především šlechtitelé se snaží reagovat na poptávku malých a výkonných ovocných stromků. Na tuto poptávku budeme reagovat i my a do budoucna připravujeme opravdu velmi zajímavé odrůdy i nápady. Nechci to ale dělat způsobem neprofesionálním a hlavně neprověřeným.  Postupně zde budeme doplňovat fotografie a prezentovat nové trendy.

Miroslav Chovanec